Praha, 28. března 2024 - Jelen evropský je hlavním objektem zájmu nového česko-saského výzkumného projektu, který se po dobu tří let uskuteční v národních parcích České Švýcarsko a Saské Švýcarsko. Výzkumníci z České zemědělské univerzity v Praze, Senckenbergské přírodovědné společnosti, správy obou národních parků a Technické univerzity v Drážďanech společně vyhodnotí stav a faktory ovlivňující populaci jelenů coby nejpočetnějšího kopytníka na území. Zaměří se také na vliv jelenů a dalších kopytníků na obnovu tamního lesa, jenž prochází zásadní obměnou zahrnující odumření smrků, následky požáru ale i návrat vrcholových predátorů – vlků. Projekt financovaný z evropského programu Interreg Česko – Sasko 2021-2027 umožní oběma národním parkům společný výzkum i následný management spárkaté zvěře.
Partneři z českých a saských institucí projekt nazvaný „Zvýšení účinnosti managementu jelení zvěře pomocí přeshraničních přístupů (REDEMA, č. projektu 100686869)“ oficiálně zahájili v pátek 15. března 2024 na společném setkání v Bad Schandau.
„Jelen evropský je místně největším herbivorem střední Evropy, zároveň se předpokládá, že jeho stavy v obou národních parcích neustále a neúměrně přibývají. Vzhledem k tomu, že mladé listnaté porosty jsou jejich preferovanou potravou, může tento růst limitovat jejich obnovu, což zvláště platí v silně narušených ekosystémech Českosaského Švýcarska. Přestože jde o území národních parků, nacházíme zde komplikovaný systém problémů – lesní porosty nemají přirozenou skladbu, zhoršuje se jejich obnova, skalní města v důsledku klimatických změn extrémně vysychají, přibývá lesních požárů, roste návštěvnost a vrátil se sem dominantní predátor – vlk. V tomto systému hraje ústřední roli populace jelena, a v našem projektu se budeme snažit vybalancovat všechny očekávané funkce obou chráněných území,“ řekl Aleš Vorel, vedoucí projektu z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.
Výzkumný potenciál spolupráce popsala Vendula Meißner-Hylanová z Technické univerzity v Drážďanech: „Dosažení našeho cíle, opatření 15 jelenů telemetrickými obojky, nám poskytne zevrubný vhled do aktivity a změn prostorové distribuce tohoto nejpočetnějšího kopytníka v národním parku Saské Švýcarsko. Společně s českými kolegy z týmu Miloše Ježka z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU budeme schopni aplikovat stejné monitorovací techniky na úrovni celé krajiny projektového území, což s přihlédnutím k dalším čtyřem rozsáhlým projektům v Sasku a Bavorsku zdokonalí naši znalost ekologie jelena evropského,“
Hanspeter Mayr, tiskový mluvčí NP Saské Švýcarsko hodnotí přinos projektu pozitivně: „Účastí v projektu získáme cenné informace o populaci jelena a faktorech cestovního ruchu, vlků a lovu, které mohou ovlivnit jeho pohyb v projektové oblasti. Na základě těchto informací a monitoringu obnovy lesa budeme schopni přizpůsobit management jelenů v přeshraničním kontextu a zvýšit jeho efektivitu. Těšíme se také na společnou přeshraniční spolupráci se všemi partnery a doufáme, že navážeme dlouhodobou společnou spolupráci, která tímto projektem začíná.“
Začínající spolupráci oceňuje i Tomáš Salov, tiskový mluvčí NP České Švýcarsko: „Společný sběr dat a dobře porovnatelné výsledky umožní rozhodování při péči o jelení zvěř tak, aby postupy na české i německé straně hranice byly blízké či dokonce jednotné. Téma optimální péče o jelení zvěř je důležité i proto, že její početní stavy do značné míry mohou ovlivňovat vývoj obnovujících se lesních porostů, které se právě nacházejí ve velmi citlivé části vývoje.“
Projektová koordinátorka Catriona Blum-Rérat ze Senckenbergské přírodovědné společnosti doplnila: „Náš institut ve Zhořelci bude zkoumat roli predátorů na saské i české straně. Zanalyzujeme složení kořisti v nalezených vzorcích vlčího trusu a u stržených divokých živočichů, srnců a jelenů, zkontrolujeme jejich zdravotní stav a věk. Ve srovnávací analýze lze za použití těchto dat porovnat vlky strženou zvěř s tou ulovenou lovci. To nám umožní vyvodit závěry pro úpravy v managementu srnčí a jelení zvěře pro oba národní parky.“
Fakulta životního prostředí ČZU v Praze, coby vedoucí instituce konsorcia, se dlouhodobě věnuje monitoringu velkých savců, v Čechách zejména sleduje návrat vlků a jejich vliv na populace kopytníků právě v oblasti česko-německého pohraničí. Projekt REDEMA financovaný z programu Interreg Česko-Sasko 2021-2027 tematicky částečně navazuje na projekt OWAD (2018-2020). Souhrnné informace k projektům naleznete na webu wolf.czu.cz.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Česká zemědělská univerzita v Praze
ČZU je čtvrtou až pátou největší univerzitou v ČR. Spojuje v sobě více než stopatnáctiletou tradici s nejmodernějšími technologiemi, progresivní vědou a výzkumem v oblasti zemědělství a lesnictví, ekologie a životního prostředí, technologií a techniky, ekonomie a managementu. Moderně vybavené laboratoře se špičkovým zázemím, včetně školních podniků, umožňují vynikající vzdělávání s možností osobního růstu, včetně zapojení do vědeckých projektů doma i v zahraničí. ČZU zajišťuje kompletní vysokoškolské studium, letní školy, speciální kurzy, univerzitu třetího věku. Podle mezinárodních žebříčků univerzita patří k nejlepším třem procentům na světě. V žebříčku Academic Ranking of World Universities (tzv. Šanghajský žebříček) se v roce 2023 umístila na 601.– 700. místě na světě a na sdíleném 4. místě z hodnocených univerzit v ČR. V roce 2023 se ČZU se stala 36. nejekologičtější univerzitou na světě díky umístění v žebříčku UI Green Metric World University Rankings.
Kontakt pro novináře:
Karla Mráčková, tisková mluvčí ČZU, +420 603 203 703; mrackovak@rektorat.czu.cz